Duckbetty – Do každého zápasu jdu s tím, že ho chci vyhrát

Na letošním mistrovství Evropy, které se odehrálo v německé Kostnici dosáhl Pavel Stejskal historického úspěchu, když po nervy drásajícím souboji získal bronzovou medaili a dokázal se tak v tomhle novém sportu prosadit mezi evropskou špičku. Nyní na Pavla čeká nová výzva v podobě mistrovství světa, které se odehraje v Kaiserslauternu, německém městě, kde výraznou českou sportovní stopu zanechali čeští fotbalisté Miroslav Kadlec a Vratislav Lokvenc. Necháme se překvapit a možnáse po turnaji budou němečtí fandové učit jméno dalšího českého sportovce, který v jejich městě dosáhl na úspěch.

1) Pavle, byl jsi 3. na mistrovství Evropy, takový výsledek jsi asi nečekal, s jakým cílem jsi do Kostnice odjížděl?

Na každý turnaj musíš jet s tím, že ho chceš vyhrát, protože když tam pojedeš s tím, že budeš poslední, tak to nemá smysl. Ale po loňské zkušenosti, když jsem skončil na osmém místě, jsem věděl, že to bude velmi těžké, protože kluci z Německa jsou bohužel oproti zbytku světa někde jinde a jsou prakticky neporazitelní, proto beru třetí místo jako obrovský úspěch a to nejen pro mě, ale celý český Headis.

2) V čem jsou Němci tak vyjímeční?

Jednak Headis hrají už několik let a taky je obrovský rozdíl mezi tréninkama. Už jenom to, že spolu trénují nejlepší s nejlepšíma a tím se automaticky neustále zlepšují. U nás je ta tréninková základna oproti Německu velmi malá a je tak i těžší se zlepšovat a posouvat dál.

3) Byl jsi nervózní, co se v tobě odehrávalo před posledním podáním?

Když budu upřímný, tak musím říct, že si to vůbec nepamatuju, nebýt videa, tak ani nevím jak to dopadlo. (smích) Zápasů na turnaji sice nebylo moc, ale každý z nich byl velmi vyrovnaný a náročný, takže před tím posledním jsem toho už měl plný kecky. Soupeř ze Švýcarska byl velmi kvalitní, ale já si řekl, že nemám co ztratit a šel jsem do toho na plno a před koncem zápasu se člověk dostane do takového stavu, že nic jiného nevnímá a jenom se soustředí na hru, protože tam rozhodují opravdu milimetry. Já se soustředil pouze na míček a soupeře, okolí ani to o jak důležitý zápas se jedná jsem vůbec nevnímal. Ten tlak a euforie, co se ze mě uvolnilo po vítězném míčku bylo nepopsatelné.

4) Býváš před zápasy nervozní?

Nějaká nervozita tam vždycky je, což je dobře, protože kdybych do zápasu šel s tím, že to mám jistý, tak bych nemohl uspět. Ale ze zkušenosti vím, že přehnaná nervozita také není dobrá, protože pak se bojíš jít do hry naplno. Do každého zápasu jdu hlavně s respektem k soupeři, což je důležité a na našem sportu to krásné, že se všichni mezi sebou respektujeme, nehledě na to kdo je lepší a nebo horší.

5) Jak jsi se vlastně dostal k Headisu, přeci jen je to u nás ještě poměrně neznámý sport?

S Alešem Karáskem, který je předsedou Headisu pro ČR a Slovensko, se znám ze Šlapanic a když tady začal organizovat první turnaje, tak jsem se jako zvědavej kluk přihlásil a jelikož se mi od začátku dařilo, tak jsem už u Headisu zůstal a věnuji se mu doteď.

6) Dělal jsi předtím i jiné sporty na vyšší úrovni?

Sportoval jsem prakticky od malička, začínal jsem s basketem, ale protože jsem moc nevyrostl, tak jsem poté přešel na fotbal, kde jsem hrál za Šlapanice a to od žáčků až po chlapy. Ke sportu mám celkově blízko, nebaví mě doma sedět na zadku a raději se hýbu.

7) Proč si myslíš, že jsi v Headisu tak dobrý, jaké jsou tvoje přednosti?

Neřekl bych, že mám nějakou extra dovednost díky, které bych vyhrával, snad jen to, že jsem v zápasech trochu psychicky odolnější než ostatní i možná díky zkušenostem ze zápasů s top světovými hráči spousta hráčů mě už několikrát měla možnost porazit, ale pak to neustáli v hlavě a prohráli. Pomohlo samozřejmě kolikrát taky to štěstíčko, které je v tomto sportu velice důležité. Trenér Luďa Boháček nám říká ať pořád hraješ svoji hru a nenecháš se rozhodit, že i když pokazíš tři míčky, tak to nevadí a nesmíš se tím nechat rozhodit, protože na to máš. Spousta hráčů pokazí dva míčky, odstoupí od své hry a začnou kazit ještě víc.

8) Jak často trénuješ?

Trénujeme 3x týdně ve Šlapanicích v tělocvičně, teď nás začíná chodit víc a úroveň se zvedá, protože trénujeme všichni dohromady, takže začátečníci se rychle zlepšují. Už k tomu také přistupujeme zodpovědněji, není to jako dřív, když jsem si šli zahrát a udělat žízeň na pivo. Chtěl bych ale trénovat častěji a láká mě zkusit si tréninky s Němci.

9) V ČR jsi jasná jednička, není to trochu na škodu, že se nemůžeš pravidelně měřit s hráči na stejné úrovni?

Sice se mi poslední rok docela dařilo vyhrávat turnaje, ale neřekl bych, že jsem jasná ČR jednička. Je nás více vyrovnaných kluků. Na turnaje do Německa, kde startují ti nejlepší by se dalo jezdit, jsou tam v podstatě každý měsíc, ale je to bohužel velmi nákladné. A tím, že je Headis čistě hobby sport, tak se vynaložené finance nedají získat zpět, nejsou tam prize money za výhru na turnajích, tak jak je to v jiných sportech. Je to škoda, protože by nás to určitě posunulo dál, kdybychom se mohli pravidelně porovnávat s těmi nejlepšími.

10) Máš nějaký sportovní vzor?

Vyloženě vzor nemám, myslím si, že každý kdo sportuje by se měl zaměřit především na sebe a svůj tým, i když jsou samozřejmě sportovci ke kterým nejde nevzhlížet, jako třeba Jarda Jágr. U něj si občas třeba říkám, jak by s tou svoji kšticí hrál Headis. (smích)

11) Myslíš, že bys ho porazil?

Asi jo, ale bylo by to vyrovnaný na tři sety ( smích ).

12) Jaké máš zájmy mimo sport?

Literatura, křížovky a televizní soutěže. 😀 (smích) Dobře, ted vážně, jako každý Čech chodím občas na to pivko, pracuju. Mám rád všechny aktivity v přírodě a nesmím zapomenou na chvilky strávené s moji přítelkyní.

13) Máš nějaký cíl, kterého bys chtěl v Headisu dosáhnout?

Určitě bych se chtěl častěji účastnit turnajů v Německu, pozvánky českému Hedisu chodí celkem pravidelně, ale jak jsem již říkal, je to finančně velmi náročné. A cíl mám ten nejvyšší, jednou vyhrál mistrovství světa, samozřejmě. (smích)

14) Jak tipuješ své šance na nadcházejícím mistrovství světa?

Šance jsou vždycky, určitě chci udělat úspěch, což by bylo osmifinále, ale už postup z kvalifikace bude náročný, protože je přihlášených 140 top hráčů. A samotný postup z ní bude pro každého hráče z ČR úspěch. Na mistrovství světa se ale těším nejen kvůli hře samotné, ale i atmosféře, protože komunita Headisu je velmi přátelská a hrají ji vesměs samí mladí hráči, když teda nepočítáme Baldheda (Aleše Karáska) a DJ BOhyse(Ludu Boháčka) (hromadný věk 100 let pozn.redakce), takže se moc těším i na vše okolo celého turnaje.

15) Vidíš v ČR nějaký talent či jiného hráče, který by také mohl v Evropě prorazit?

Největší naději vidím v ženách, Martina Ambrožová je česká jednička a hraje vyrovnaný zápasy i s muži, podle mě patří i mezi muži mezi TOP 10 v ČR. Myslím, že na mistrovství světa

bude jednou z našich nějvětších nadějí na úspěch. A mezi juniory je to Kouba, kterýmu je teprve 15 let, ale je velmi talentovaný a na mistrovství světa bude hrát jak turnaj juniorů, tak i chlapů. Musím říct, že za posledního čtvrt roku se rapidně zlepšil a pokud v tomhle bude pokračovat i dál, tak má na to dosáhnout velkých úspěchů.

16) Ty jsi vystudoval poměrně neobvyklý obor a to ruštinu, jak jsi se k tomu dostal?

Když jsem končil základku, tak jsem nechtěl na gympl a nebo průmyslovku, kde se člověk musí pořád něco drtit nazpaměť, hledal jsem spíš sportovně zaměřenou školu, tak jsem šel na střední školu ochrany osob a majetku, kde bylo hodně tělocviku, sebeobrana, různé kurzy přežití atd. což mě hrozně bavilo a tímto bych chtěl škole poděkovat, protože mě udržela v kondici. Jako cizí jazyk jsem si vybral ruštinu a díky paní učitelce Petrlové jsem měl možnost jet do Petrohradu, tam mě to asi chytlo a řekl jsem si, že bych v tom rád pokračoval. Proto jsem šel studovat na pedagogickou fakultu ruštinu, během školy jsem ještě vycestoval na Ural, kde jsem bez problému absolvoval půlroční stáž. Myslím si, že tenhle jazyk se mi v budoucnu může hodit.

17) Pokud by někdo chtěl začít hrát Headis, co by jsi mu do začátků poradil?

Je to strašně jednoduchý, ať přijde a de hrát. Spousta lidí se toho bojí, že je to jenom tady pro kluky co už hrají, ale tak to není. Není to žádná pinkaná, jak si může spousta lidí myslet, ale fyzicky velmi náročný sport. Pokud to někdo bude chtít zkusit, tak ať se obrátí na kohokoliv z Headisu a ten mu rád řekne bližší informace, kdy jsou tréninky atd. Teď 6. Srpna budeme mít na ZŠ Šlapanice Den otevřených dveří, kam se může přijít každý podívat a zjistit co to vlastně Headis je.

Národnost
cze Česká republika

Headis CZ Muži

SezónaBodyTurnaje
201612048
201710841

Facebook komentáře

příspěvků